Jarní dědkové 2017, aneb čarodějnice př.n.l.

Před dávnými časy, kdy lidé neměli k dispozici náramkové hodinky ani mobily,
naučili se sledovat čas podle pohybu slunce a měsíce po obloze. Také bylo
důležité vědět, kdy je nejlepší čas zasít, aby byla dobrá úroda, která zajistí
potravu pro celý rod na celý rok. Naši slovanští prapředkové žili pospolu
v rodových državách, kdy každý člen rodu dělal to, k čemu měl
největší talent; všichni si byli vědomi, že pouze společně mohou odolávat
nepřízni osudu či rozmarům počasí.

Rok byl rozdělen na čtyři základní obdobní mezi jarní rovnodenností, letním
slunovratem, podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. V těchto dnech
se lidé scházeli na posvátných místech, děkovali bohům za dary, žádali o jejich
přízeň. Své díky vyjadřovali také společným tancem a zpěvem. Každé
z těchto období se dále dělilo na zhruba polovinu a v těchto dnech se
připomínali předkové rodu - období se nazývalo Jarní dědkové, Letní dědkové
atd. Do naší doby přetrvaly připomínky i těchto významných dnů; známe je jako
Hromnice (2. února), pálení čarodějnic (30.4.),
dožínky (přelom července a srpna), či dušičky (halloween, 2.10.).

Na
přelom dubna a května tedy připadají tzv. Jarní dědkové, jindy je svátek nazýván
také Noc ohňů (u Keltů Beltain). Jde o svátek, který souvisí se sexualitou -
volbou partnera, prohloubení stávajícího vztahu, podporou plodnosti. Pálily se
velké ohně, které měly ochrannou moc. Oheň je tzv. zástupným prvkem Slunce na
Zemi. K Noci ohňů se pojí očista ohněm, kdy se pálí vše "nedobré", aby se
udělalo místo na to nové, co s jarem přichází.

Letošní "jarní dědkové" v Polance vylákali opravdu
hodně místních i přespolních k účasti na oslavě Velkého ohně v neděli
30. dubna. Od půl páté se malé čarodějnice a kouzelníci shromáždili jako
každoročně u staré školy a za doprovodu traktůrku čaroděje Kobzy přelétli na
sokolskou louku. Tam už na děti čekalo patero disciplín a na dospěláky posezení
(na nových lavičkách pořízených částečně z dotace OKD) a občerstvení.

Každý malý čaroděj i nečaroděj, který splnil pět
úkolů: Hod dračím vejcem, Střelba do jedové chýše, Průchod pavučinou, Sáhni do
sajrajtu, Osvoboď mušku; vyměnil si vyplněnou čarodějnou kartičku za opékací
klobásu. Mezi tím si dospěláci užívali sluníčka a povídání s přáteli.
Velmi dojemné bylo vystoupení Lvíčátek - malých hasičů z Klimkovic (ve
věku 3-7 let), kteří předvedli svou připravenost ke skutečným záchranný akcím v
budoucnu. Taneční rej podpořily pohybové čarodějky sokolky ze skupiny Hip Hop (sestry
Ivy Petruželové) a mažoretky (v choreografii ses. Adi Bujnochové a ses. Míši
Kováčové). Za vydatného houkání hasičských sirén pak přijeli Dobrovolní hasiči
z Polanky s tradiční nadílkou pěny.

To už se ale den chýlil k večeru a nastal pravý čas
zbavit se strachů a všeho nepotřebného. Magickým rituálem pod vedením
nejzkušenější čarodějnice děti zabalily své strachy do papíru a tyto balíčky
nastrkaly do připravené vatry. Dospěláci přihodili "čarodějnice", které
ztělesňují zlé myšlenky a špatné skutky a velký oheň byl zapálen. Očistné
plameny šlehaly vysoko a dlouho do noci...

Potemnělou oblohu pak ještě ozářil nečekaně barevný a
hravý ohňostroj p. Pavlíčka. Jen ti nejotužilejší pak vyčkali u ohně až do 1.
máje...

Velká účast na této "slavnosti" byla určitým poděkováním organizátorům za jejich čas
a energii, které věnovali přípravě akce i jejímu zdárnému průběhu.

TJ Sokol Polanka, Klub rodičů při ZŠ HS, Hokejový klub Polanka i žáci ZŠ jsou ti,
kdo stáli u zrodu, v zázemí, při soutěžích i při závěrečném úklidu. Poděkování
patří také za finanční podporu nadaci OKD Srdcovka; Školské, kulturní a
sportovní komisi obce a za věcné dary firmě Rappa.

.